3. Varhany a mluvené slovo

20. srpna 2023, 14:00

Jiří Chlum ČR – varhany

Carmen Mayerová ČR – mluvené slovo

Petr Kostka ČR – mluvené slovo

Jiří Chlum

Hru na varhany a na klavír vystudoval na konzervatoři v Teplicích u profesorky Elizabeth Brinsden (Austrálie). Na Pedagogické fakultě Univerzity Hradec Králové absolvoval bakalářské studium v oboru sbormistrovství a na Pedagogické fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem absolvoval magisterské studium v oboru hudební výchova pro ZŠ, ZUŠ a SŠ. Na téže fakultě absolvoval doktorské studium hudební teorie a pedagogiky, které zakončil rigorózní a doktorskou zkouškou. Rovněž studoval varhanní interpretaci u profesora Michala Novenka a varhanní improvizaci u profesora Jaroslava Vodrážky v Praze. V roce 1997 absolvoval kurzy improvizace v barokním a romantickém stylu ve Frankfurtu nad Odrou u doc. Petera van Dijka (Nizozemsko) a doc. Krzysztofa Ostrowskeho (Polsko), v roce 2006 interpretační kurz na brněnské JAMU u profesorky Kamily Klugarové. V letech 1985-1998 působil jako varhaník v několika pražských chrámech. Je dlouholetým varhaníkem poutní baziliky Panny Marie ve Filipově, kde, mimo jiné, založil cyklus adventních koncertů a letní mezinárodní festival „Varhanní duchovní hudba ve Filipově“, za jehož přínos, v rámci trvale udržitelného rozvoje mikroregionu České Švýcarsko, byl v roce 2019 oceněn senátorem Parlamentu ČR Ing. Zbyňkem Linhartem. Aktivně se věnuje pedagogické činnosti a od roku 2023 je ředitelem Základní umělecké školy v Rumburku. Koncertuje v česku i v zahraničí.

Carmen Mayerová

Mayerová, celým jménem Carmen Carin Mayerová, je dcerou malíře a architekta Karla Mayera (1897-1971), matka Antonia Torell Mir pocházela z Mallorcy; sama Mayerová ale dnes přiznává, že otázka otcovství Karla Mayera je vzhledem ke spletitým partnerským vztahům a složité době druhé světové války dodnes otevřenou otázkou. Již na základní škole vystupovala na jevišti oblastního divadla v Trutnově a poté, co z kádrových důvodů nebyla přijata na gymnázium, se souhlasem rodičů nastoupila divadelní dráhu. Odešla do Divadla Vítězného února v Hradci Králové (1960-1967), kde vynikla například v Manon Lescaut nebo ve Večeru tříkrálovém.
Několikrát hrála spolu se svým manželem Petrem Kostkou, ve filmu ZÁMEK NEKONEČNO (1983) vytvořili dokonce rodičovský pár ústředního hrdiny. Od poloviny 70. let se Carmen Mayerová objevila v řadě televizních seriálů, v poslední době se například mihla v seriálu REDAKCE (2004), ve vedlejší roli pak v dalším projektu TV Nova, ORDINACE V RŮŽOVÉ ZAHRADĚ (2005).
První manželem Carmen Mayerové byl v letech 1964-1967 herec Maxmilián Hornyš (1927), s nímž měla dceru Kateřinu, po rozvodu a příchodu do Prahy se pak podruhé provdala za herce Petra Kostku (1938), s nímž má dceru Terezu Kostkovou (*1976), taktéž herečku.

Petr Kostka

Petr Kostka má kořeny ve starobylém divadelnickém rodu, je synem herce Jiřího Kostky (1910-1985) a herečky Františky Skálové-Wintrové (1911-1973). I když strávil dětství v herecké rodině, původně jej zajímaly spíše exaktní vědy a chtěl studovat matematiku. Po maturitě na Vyšší hospodářské škole v Plzni ale nakonec nastoupil na DAMU (1957-1960). Nedlouho poté začal točit filmy, studium nakonec nedokončil (mimo jiné kvůli sňatku a těhotenství manželky) a v roce 1960 získal angažmá v Městských divadlech pražských (1960-1974). Zde ztvárnil řadu postav temperamentních mladíků v současném i klasickém repertoáru (Řek Zorba, Dva šlechtici z Verony, Rozhodně správná koupel, Kotevní náměstí). Po proměně charakteru Městských divadel pražských v době normalizace Kostka tuto scénu opustil a stal se členem činohry Národního divadla (1974-1994). Zde se přehrál z rolí milovníků k charakterovým úlohám s bohatým odstíněním; kromě lyrických postav se uplatnil i v komickém repertoáru (Naši furianti, Dům čtyř letor, Soud lásky), vynikl i v dramatech (Hamlet, Vévodkyně valdštejnských vojsk). Od roku 1994 je Kostka hercem Divadla na Vinohradech, hraje ale také pohostinsky na dalších scénách, se zájezdovými dramatickými a literárními představeními vystupuje po celé republice. Na Vinohradech se uplatnil například ve hrách Povídky z Vídeňského lesa nebo Křehká rovnováha, v pozdější době se prosadil v Divadle Radka Brzobohatého a za roli Hermana v lyrické komedii Smíšené (po)city obdržel v roce 2003 Cenu Thálie.

Program